Čudlíky
ČUDLÍKY ( 2.6.18)
"Evíku,prosím vás, venku na dveřích je nějaký flek, mohla by jste to umejt?" ptá se vedoucí.
"Jasně, není problém." říkám.
"Jen si zmáčkněte ten čudlík ,ať zůstanou ti pravé zasouvačky otevřené a děkujííí"...Vezmu Okenu, hadr a jdu na to.
To bych ale nebyla já.... zmáčknu nesprávný čudlík .A tak nejen, že ten flek neumyjí,ale zasouvací dveře jsem dokonale celé zamkla :D A zrovna přišla paní šéfová krámu...a tak tam stojíme u dveří...ťukám na sklo na pokladní za kasou, ať otevře."Neumííím..." rudne Martinka a volá vedoucího.Zatím se na obou stranách dveří tvoří fronta. Šéfová se řehta a zákazníci taky :D Přichází vedoucí, zdržuje smích a mačká čudlík.
Hurá, už se může ven i dnu. Říkám vedoucímu, že ten flek umyjí, až zavřeme.
"Ok, pohoda".
A vysvětluje mi, který čudlík je na co.
Zavřelo se.Vezmu hadr, Okenu a jdu na ten flek.Zmáčknu čudlík,o kterém jsem si myslela, že zavře velké zasouvací dveře, ale malé boční zůstanou otevřené.Utřu flek , chci bočními dveřmi dovnitř... taky zamčené...tak jsem to vzala dvorem, služebným vchodem.Vedoucí..."Zamkla jste nám to?"...."Ehm...ono se zamklo samo, musela jsem dvorem...".
A pán vedoucí se začal řehtat na celé kolo.
"No vy jste Evíku číslo ".
"Pane vedoucí, umím to s počítačem, ale tohle po mně nechtějte,pamatovat si 6 čudlíků je španělská vesnice...zavíráte a otvíráte si ode dneška sám ". Opět smích...
A tak vesele skončil dnešní pracovní den :D Rozesmátá šéfová, vedoucí, holky.